Stejně jako na archivní víno, dobře uleželý nakládaný hermelín nebo tu pravou lásku, musí si horolezec počkat i u některých cest ve skalách. Není jenom tělo, ale také duše - člověk musí dospět. Mezi dospíváním a tzv. „mužným věkem“ mají ležet ostré hranice zkoušek, činů, příběhů a pokory.
Už přesně nevím, jaký rok se psal, ale odhadoval bych 2012. Tou dobou jsem se v plném rozsahu a zápalu věnoval boulderingu a vymýšlel, jakou další oblast navštívím. Do oka mi padl Škrovád - nedaleko Chrudimi. Pro krajánka z Liberce / Jablonce celkem exotická oblast. Co by člověk neudělal pro nové objevy. Díky téhle chuti a vášni poznávat mi nevadilo sedět ani dvě hodiny v autě.
Když přicházíš od parkoviště do skal, rozhodně si nemůžeš nevšimnout prvního výrazného převisu hned za domem. Chvíli hledám, co je to za směr přímo středem té střechy… Aha, Moucha Tse-Tse, boulder 7A+ a celá cesta za XIa. To číslo XIa vypadá magicky, uhrančivě, je démonické, jako z jiné galaxie. V hlavě mi začínají jezdit „vlaky“. Myšlenkové vlaky. A nemůžu se jich zbavit. Do madla nad převisem je to 7A+ boulder. Obtížnost, kterou bych měl celkem s přehledem vylézt. A tak za pár minut visím oběma rukama v topovém madle. Zbytek dne přelézám další bouldery, ale v hlavě mi stále jezdí vlaky a bzučí mouchy tse-tse. Po návratu domů se o cestě bavím s kamarády, kteří říkají: "Pokud vylezeš nástupovej boulder, tak už nespadneš." Touto informací jsem se nechal naprosto pohltit a vlaky začaly jezdit plnou rychlostí. Chci tam znovu a co nejdřív!
"Škrovád - populárna tréningová oblasť východočeských horolezcov, bývalý pieskovcový lom pri Slatiňanoch, (na trati Pardubice -Havlíčkův Brod). Na 10 až 20 metrových stienkách je vari najťažšie stenové lezenie v Čechách."
DIEŠKA, Ivan; ŠIRL, Václav. HOROLEZECTVO encyklopédia. Bratislava: Šport, 1989
Na první výjezd lanařím tátu: "Pojeď, jsou tam super cesty!" A v hlavě mi jen bzučí. Lišta, další malá lišta, nohy… jak to, sakra, bylo? Mám problém vylézt už nástupový boulder a tak je mi jasné, že dnes to nepůjde. Proud nadávek rozvířil ve vzduchu magnézium, ale není to nic platné. Balíme. Mé ego se cítí ohrožené a já si jdu sednout na dvě hodiny do auta. Vlaky jedou, výhybka nefunguje a moucha se nedá chytit. Pěkně si mě vychutnává.
Na další výjezdy ukecávám kamarády a s příslibem, že je to fakt lezitelná XI, se mi celkem daří je přesvědčit. Jenomže tahle moucha má na svědomí hodně obětí a je dost zákeřná. Jak tě bodne, jsi infikovaný. Přelézám si tu některé cesty v desátém stupni obtížnosti, ale to, kvůli čemu sem jezdím, stále ne a ne padnout. A tak vlaky v hlavě jedou stále pomaleji. I když si říkám, že to je jen dílčí porážka, ne definitivní prohra. Filozofuji nad spletitostí života a říkám si, že všechno v životě má svůj smysl a správný čas. Všechno. Nikdy nic nezůstane stejné a vše, co tě v životě potká, má posloužit tvému vývoji.
Zvolna začíná jaro 2020 a já přemýšlím o lezeckých projektech. Jizerky, Labák, dodělat prváče a co takhle Škrovád? Vždyť jsem tam už skoro osm let nebyl! A tak jako had Ouroboros, představitel cyklické podstaty a nepřetržitého běhu života, začínám i já znovu cyklit. Tam, kde to všechno začalo. Lanařím tátu a prosím, jestli by se mnou znovu nezajel na Mouchu. Po ránu je tu trochu vlhko, ale jinak fajn podmínky. Po skoro osmi letech si marně snažím vybavit program a stěží udělám jednotlivé kroky. Holt, o skoro osm let těžší zadek je znát. Zhruba po třiceti minutách mám ale zkrokováno a můžu se pustit do ostrého pokusu. Přichází moje kritické místo téměř pod koncem cesty. Dynamický krok do boule a... Tradá! Pro skvělý happy end by se chtělo napsat, že se držím a cvakám poslední jištění. Ale já letím dolů. A výbuch emocí hned následuje. Nadávám si, jak jsem to mohl takhle zmršit. Vlaky jedou, ale už tak neženou jako dříve. Teď je to jiné. Dnešní neúspěch beru pozitivně. Jediné limity, které máme, jsou ty, kterým věříme. A já jsem věřil, že to dokážu. Týden na to ukecávám kamaráda a vyrážíme znovu. Druhý pokus dne a cvakám poslední jištění. Pocity? Emoce? Jen klid v duši. Po všech pokusech je můj názor na klasifikaci jiný, nižší. Ale o čísla mi dávno nejde. Kdo zažil něco podobného, pochopí. S věkem člověk otáčí své kormidlo.
Text: Ondřej Šnopl
Naše volba
Kalhoty Rab Torque
Merino triko Rab Forge
Mikina Rab Nexus
Péřovka Rab Electron