Těch několik kousků pouštním sluncem doběla vysušeného dřeva, které jsme posbírali v písku pod skálou, dokáže i přes svou zřetelnou vetchost pořád naplnit okolní vzduch příjemným teplem. Jakmile se ale člověk, byť jen na dva kroky, vzdálí od hřejivé záře, pocítí mrazivý dotek pouštní noci. Přikládáme posledních pár zkroucených pahýlků a za chvíli už přenecháme starost o naše teplo jinému výtvoru přírody.
Lidé v těchto končinách se po dlouhá tisíciletí spoléhali - a vlastně dodnes spoléhají - na přirozené hřejivé vlastnosti velbloudí kůže. My hledáme pohodlí v jako papír tenoučké ulitě vyplněné tisícovkami jemných chomáčků peří. Naše ložnice zaujímá ve sbaleném stavu sotva pětinu toho, co velbloudí přikrývka, kterou se nám chlubil beduín Ali dole ve vesnici. A která má nejspíš také pětinový účinek v boji proti chladu než naše péřové spacáky ocejchované třemi písmeny Rab.
Jak se lidstvo dopracovalo od masivní velbloudí přikrývky ke spacímu pytli vážícímu ani ne kilo? K malému balíčku, jehož objem v mžiku mnohonásobně nabobtná, aby tak mrazivému horskému vzduchu postavil do cesty neproniknutelnou bariéru. A možná taky - jak to, že i v časech, kdy technologie ovládají naše životy, zůstává chuchvalec peří stále tím nejlepším materiálem pro ochranu před dotěrným chladem?
Každý živočich se přizpůsobuje svému prostředí. Ptáci - stejně jako horolezci - nesmí být omezováni hmotností, ale přesto musí odolávat chladu. Proto jim příroda nadělila pod svrchní peří také shluky jemných úponek a vláken - chomáčky, které se na jejich tělech vyvíjely stovky tisíc let, aby poskytovaly ten nejlehčí a nejúčinnější prostředek pro zachycení a udržení vzduchu.
60 léta 19. století - Zlatá éra alpinismu vrcholí. Hrdinové té doby už zanechali své šlépěje ve věčném sněhu na vrcholech Monte Rosy, Domu či Eigeru. Edward Whymper brzy stane na vrcholu Matterhornu a učiní tak zadost své posedlosti. Ale kromě Whympera dobývá Alpy i mnoho dalších, neméně známých, Britů. Mezi nimi také místopředseda anglické alpské společnosti Francis Tuckett. Muž, po němž bude zanedlouho pojmenována horská chata ve skupině Brenty, pátrá kromě průstupných slabin horských velikánů také po způsobu, jak nahradit těžké - a tam nahoře jen málo hřejivé přikrývky - něčím účinnějším. Poprvé tak používá textilní látku, na jejíž spodní stranu nanáší pryžovou hydroizolační směs. Svůj prototyp nepřetržitě testuje a zdokonaluje při pionýrských výpravách do francouzských a švýcarských Alp a nastavuje tak odrazový můstek pro další vývoj spacích pytlů.
Zatímco Francis Tuckett dokončuje ve druhé polovině 70. let 19. století. svou knihu A Pioneer in the High Alps: Alpine Diaries and Letters a Edward Whymper připravuje expedici do Ekvádoru, na východě směřují sílící nepokoje k Rusko-turecké válce. Právě ruská strana a velšský podnikatel Pryce Jones - mimo jiné průkopník zásilkového obchodu - spolu uzavírají smlouvu na dodávku 60.000 armádních přikrývkových spacích pytlů. Respektive - do podoby dnešního spacáku má tento "skládaný koberec", nazvaný Euklisia, ještě daleko. Každopádně Pryce Jones nechává svůj produkt v době vypuknutí války v roce 1876 zapsat na patentovém úřadě.
Ruská armáda však dokazuje svou převahu a ukončuje válku dříve, než vůbec dokáže všech 60.000 sjednaných Euklisií odebrat. Výsledkem je znovuustanovení Bulharského státu a také 17.000 spacích pytlů, které zůstávají Pryce Jonesovi na skladě. Obchodník, aby zachránil, co se dá, snižuje prodejní cenu pod výrobní náklady a spací pytel Euklisia, jehož součástí je i prostor pod hlavou, který lze vyplnit peřím, bavlnou či slámou, rozprodává jako kombinaci postele a přikrývky pro chudé.
Neexistují na světě dvě stejná lidská těla. Co jednomu stačí pro pohodlný noční spánek, druhého nenechá chladem zamhouřit oči. Spací pytel vytváří hřejivé prostředí tím, že zabraňuje teplu, jež vyzařuje naše tělo, unikat jen tak zbůhdarma pryč. Ale abychom mohli produkovat teplo, potřebujeme doplňovat kalorie. Proto pamatujte - jídlo je palivem nejen pro výkon, ale také klidný spánek.
S blížícím se přelomem století se odvážní dobrodruzi, kteří už překonali všechny tehdejší alpské výzvy, odvažují stále dál a výš. Snad i proto se kolem roku 1890 objevuje na scéně norská společnost Ajungilak - tedy první komerční výrobce spacáků s izolační náplní. Jejich spací pytle se obvykle plní rostlinným materiálem, jako je duté vlákno kapok - dodnes používané jako výplň do matrací.
A pak Albert Frederick Mummery upírá svůj zrak na Himaláj. Poté, co podnikl řadu alpských prvovýstupů a vévodu Ludvíka Amedea Savojsko-Aostského vyvedl v roce 1894 hřebenem Zmuttgrat na vrchol Matterhornu, mu nedává spát 8.126 metrů vysoký Nanga Parbat.
To se píše rok 1895 a Mummery se svými gurkhskými druhy - a nejspíš také s prvním péřovým spacákem na světě - stoupá Diamirskou stěnou až do úctyhodné nadmořské výšky 6.100 metrů. Vůbec první pokus o osmitisícovou horu. O několik dní později Mummeryho a dva Gurkhky - Ragobira Thapu a Gomana Singha - zasahuje při průzkumu Rakhiotské stěny lavina. Jejich těla se už nikdy nenajdou. Podobně jako tělo Andrew Irvina, který společně s Georgem Mallorym zahynul v roce 1924 při pokusu stanout na vrcholu Mount Everestu. I tato výprava, vedená kapitánem Geoffrey Brucem, používala při obléhání střechy světa péřové spací pytle. Patrně ale jen od výšky 6000 metrů, kde suchý himálajský vzduch umožnil naplno vyniknout skvělým izolačním vlastnostem peří.
Samotné peří nehřeje, jen izoluje. 3D tvar prachového peří, kdy z jednoho bodu vyrůstá několik jemných vláken a z nich mnoho a mnoho ještě jemnějších, dokáže i při minimální hmotnosti zachytit obrovské množství vzduchu. Kdyby v komorách spacáku peří nebylo, vzduch by cirkuloval a jen by nás okrádal o teplo vyprodukované vlastním tělem.
Od počátku 20. století se vývoj spacích pytlů začíná ubírat dvěma směry. Na jednu stranu ho pohání poptávka náročných dobrodruhů po ještě efektivnější ochraně před tělo vysilujícím mrazem, na stranu druhou to je, možná i mnohem početnější, skupina trampů a kempařů vyžadujících levné pytle - třeba i nižší kvality.
Ve 30. letech hrdinové hor znovu obrací svou pozornost k Alpám. Stojí před nimi posledních šest velkých překážek. Šest severních stěn.
Náročné podniky na hranici tehdejších možností připoutávají horolezce často na několik dní do stěny a lehký materiál jim může zajistit potřebnou rychlost a tím také bezpečí. Po prvních spacích pytlích ve tvaru mumie, které si člověk svým tělesným teplem vyhřeje efektivněji než klasický dekový formát, se objevuje také legendární sloní noha - pied d’elephant - francouzského alpinisty Pierra Alliana. Jedná se o krátký spací pytel - pouze na spodní část těla, který se připojuje k péřové bundě, přičemž se obojí ještě překrývá vnějším nepromokavým hedvábným pytlem - cagoule. Z něj se později vyvine lehká horolezecká bunda do deště - klasický anorak.
Nevýhody dosud používaného peří, tedy pohlcování vlhkosti zvenčí a pronikání přes svrchní tkaninu, se pokouší v 60. letech nahradit vlákna syntetická - mimochodem vyvinutá už v roce 1937. Unikátního poměru nízké hmotnosti a vysoké míry izolace, jakým peří vyniká, se ale dodnes syntetickým náplním nepodařilo dosáhnout.
Není možné ignorovat skutečnost, že peří pochází od živých tvorů. Je s tím spojena také odpovědnost za dodržování jejich důstojných životních podmínek. To znamená zajistit kachnám a husám prostředí, které umožňuje žít zdravý život, chovat se přirozeně a netrpět strachem ani bolestí. Na takových farmách tvoří peří vedlejší produkt chovu na maso a vejce, přičemž kvalitní a zdravé prostředí přináší také kvalitní peří.
Když Rab Carrington - připraven na expedici do Patagonie - přistává v roce 1973 v argentinském Buenos Aires, zjišťuje, že jeho horolezecké vybavení, nezbytné pro takto náročný podnik, neopustilo kvůli stávce v přístavu Liverpool. Expedice je ztracena. Rab zůstává v cizí zemi - bez cíle i bez peněz. Co teď? Sám na druhém konci světa? Zoufalé časy si žádají zoufalé činy a tak Rab zakotví v šicí dílně Hectora Vieytese, který právě získal malý kontrakt na výrobu spacích pytlů pro argentinskou armádu. Tam se během šesti měsíců učí dovednostem, které jednou napíší budoucnost technických spacáků.
Rab se vrací do Británie a v blízkosti Peak District - tehdejšího ohniska lezeckých talentů - se čím dál častěji zavírá v potemnělém podkroví řadového domku, kde při světle malé lampy šije první péřové spací pytle, které ponesou jeho jméno. Poptávka brzy převyšuje okruh jeho přátel a přerůstá také stísněný podkrovní pokojík. Rab Carrington přesouvá své stroje do větších prostorů, najímá první zaměstnance a ve městě Sheffield vyvíjí vybavení, které člověk raději opraví, než vyhodí. Kromě toho zvládá se svou ženou zplodit dceru a učinit několik působivých prvovýstupů na gritu v Peak District.
Všechny péřové spacáky působí nadýchaně, protože každá komora je plná peří a vzduchu. Jemné prachové částice vyplňují prostor a zachycují ve své struktuře vzduch - přičemž jeden gram prachového peří se skládá z 500 - 1000 malých chomáčů. Malé procento celých pírek pak udržuje tvar a zabraňuje kolapsu komory, na kterou vyvíjí tlak vnější textilie.
A dál už je historie známá. Peří se zásluhou mnoha dalších pionýrů té doby stává tou nejlepší volbou, jde-li o poměr tepelně izolačních vlastností ku celkové hmotnosti materiálu. Také bezkonkurenční sbalitelnost a následné vrácení do původního objemu jej staví do pozice nejlepšího izolačního materiálu, jaký se kdy v horách objevil. Nelze ho překonat. Leda snad jeho funkci ještě vylepšit - jako se pokusil Rab v roce 2019 s odborníky z oboru vesmírných satelitů, kdy pomocí napařené atomové vrstvičky titanu na vnitřní textilii snížil tepelné ztráty o 32 %. Bez vlivu na hmotnost a prodyšnost.
Tak možná, že ještě uvidíme...
Stejně jako v 80. letech, také dnes se spacáky Rab plní ručně v britském městě Derbyshire. Díky tomu máte jistotu, že vaše nová horská ložnice nebyla nikdy stlačená v malém obalu nebo jinak nevhodně skladovaná. A pod odolnou tkaninou Pertex® se “obaluje” vzduchem nejkvalitnější evropské husí peří s hydrofobní úpravou, kterou Rab vyvinul ve spolupráci se společností Nikwax.
Spací pytle Rab
Spací pytel Rab Mythic
Spací pytel Rab Neutrino 400
Spací pytel Rab Neutrino Pro 400
Spací pytel Rab Neutrino 800