Arctic Circle Trail (ACT) je ikonická dálková trasa v západním Grónsku, táhnoucí se zhruba 160 kilometrů od pobřežního města Sisimiut až do vnitrozemské vesnice Kangerlussuaq.
V zimě získává trasa ryze arktický nádech – bílá pustina, ticho a opravdová samota. Do obou míst se můžete dostat letecky, ale co na papíře vypadá jednoduše, může být ve skutečnosti úplně jinak. Počasí v Grónsku je nevyzpytatelné a spolehlivost letů tomu odpovídá – i ty naplánované bývají často rušeny nebo přesměrovány. Od otevření nového mezinárodního letiště Nuuk v listopadu 2024, sice přibylo spojů, ale s nimi ještě větší nejistota. I nám chvíli trvalo, než si nás Grónsko pustilo k srdci.
1. Ideální období pro přechod je březen a duben.
Ostatní měsíce se nedoporučují hlavně kvůli nepředvídatelnému počasí, nedostatečné tloušťce ledu nebo dlouhým nocím v dřívějších měsících. Vyrazit na zimní ACT je tedy ideální způsob jak si prodloužit evropskou zimu. Pokud váháte, zda jít ACT v zimě nebo v létě, mám pro vás pár otázek. Bahno nebo sníh? Komáři nebo mráz? Polární den nebo polární záře? Překonávání jezer na kánoi nebo pěšky po ledě?
2. Značení na ACT v zimě neexistuje
Narozdíl od známých treků ve Skandinávii a Evropě, zde žádné tyče nenajdete. Jediným orientačním bodem mohou být stopy skútrů. Bez GPS to v tomto případě opravdu nepůjde, zvláště v případě horší viditelnosti. Stejně tak je i satelitní telefon nutností pro komunikaci s vnějším světem a a pro případ záchrany. Dobrou zkušenost mám s Garmin InReach Mini.
3. Na výbavě opravdu záleží
Teploty mohou klesnout k -30 °C, ale výjimkou není ani teplá fronta s deštěm a plusovými teplotami. Během letošní sezóny se taková fronta objevila dvakrát a trvala 7 až 14 dní. Paradoxně může být záchrana v zimě o něco snazší než v létě. Mezi oběma městy se totiž dá pohybovat na sněžném skútru. I přesto může pomoc dorazit až za několik hodin a riziko omrzlin je nemalé. Druhou možností v případě nouze je vrtulník. Má to jeden háček. V celém Grónsku mají záchranné vrtulníky jen tři.
Zimní výbava pro kvalitní spánek v -22 °C
4. Na trase jsou k dispozici chatky
Většinou jsou od sebe vzdálené 20 až 30 kilometrů. Jsou volně přístupné, není potřeba žádná rezervace ani platba (zatím). Pravidlo je: "kdo dřív přijde, ten spí v teple”. Chatky mají spíš nouzový charakter: dřevěné lavice na spaní, někdy matrace, někdy stůl a lavice na sezení, občas suchý záchod, ale téměř vždy lihová kamna (palivo musíte mít s sebou). Vodu, elektřinu ani obsluhu nečekejte. Kapacita míst na spaní je omezena velikostí chatky. Některé pohodlně pojmou pouze 4–6 lidí. Proto je důležité mít s sebou komplet výbavu — stan, karimatku, spacák. Nepočítejte ani s erárním plynovým vařičem, maximálně se vám poštěstí narazit na zbytkovou kartuši na některé chatce.
5. Hygiena aneb improvizace v mrazu
Některé chatky mají k dispozici suchý záchod, určený pro tuhý náklad. Zbytek je potřeba vyřešit venku. Veškerý odpad si samozřejmě musíte odnést s sebou (zip sáčky to jednoduše vyřeší). Celou situaci lehce komplikuje fakt, že v celém Grónsku nenajdete jediný strom. V případě silného větru se těžko hledá “závětří”.
Bonus na závěr
Na ACT ani na celém západním pobřeží se běžně nepohybují lední medvědi, o jednu starost méně. Střetnout se můžete jen se soby, pižmoni (grónskými “bizony”), polární liškou, zajícem nebo třeba bělokurem (arktickou slepicí).
Více podrobných informací zjistíte na oficiálních stránkách Artic Circle Trail.