Každý výlet do hor, expedice nebo náročnější výběh by měl začít plánováním. A jedním z nejdůležitějších, ne-li nejdůležitějším prvkem je meteo příprava. Náhlá bouřka na horském hřebeni při lezení nebo vytrvalý déšť během treku nám dokážou pořádně znepříjemnit zážitek a mohou nás také ohrozit na zdraví. Příkladem budiž nedávná tragédie v Monkové dolině ve Vysokých Tatrách nebo každoroční statistika zásahů bleskem.
Aplikace, synoptická mapa nebo rosnička?
Není potřeba být vystudovaný meteorolog, abychom si dokázali udělat pořádnou meteo přípravu. Kolikrát se rychlé výpady do hor točí okolo předpovědi počasí, každá aplikace ukazuje něco jiného a messenger bobtná pod náporem otázek ohledně počasí: Jedem – nejedem?
Určitě je dobré mít povědomí o základních meteorologických pojmech – tlaková výše, tlaková níže. Studená fronta, teplá fronta. Základy vzniku kupovité oblačnosti, denní chod počasí v horách. Dobré je také znát místní charakter počasí – pojedu do Alp, Tater, Jižní Ameriky a brát v potaz i roční období.
Při meteo přípravě je dobré sledovat počasí dle několika zdrojů a mít vždy na vědomí, že přesnost předpovědí klesá v čase a je závislá na reliéfu krajiny. Pro nížinu nebo středohoří se dělají validní předpovědi na 3-6 dní. V horách nedokáže ani sebelepší matematický model předpovědět odpolední bouřku v konkrétním údolí. Pracuje tedy s pravděpodobností a pro nás to znamená ji brát v potaz (viz dále). Dlouhou praxí se osvědčují modely: www.meteoblue.com, www.mountain-forecast.com. Pro podrobnější analýzu počasí je vždy dobré se podívat i na lokální zdroje, např. www.wetterzentrale.de ; www.shmu.sk atd. Zároveň je dobré si zjistit, zda počasí ovlivňuje v dané dny pouze denní chod počasí (v létě termická konvekce) nebo např. studená fronta (ikonka bouřek může být v aplikaci stejná). Díky tomu pak zjistíme, že máme 2 dny stabilního počasí, než dorazí studená fronta, která se blíží velmi rychle, bez výrazného varování a přejde vcelku rychle. Nicméně po studené frontě dochází ke změně proudění se vznikem nízké kupovité oblačnosti s možností přeháněk.
Všude samé krásy vůkol…
Když máme možnost, sledujeme denní vývoj počasí, než vyrazíme na náš výstup. Třeba do cílového údolí dorazíme den předem. Zajímá nás, v kolik hodin se začne tvořit první oblačnost, jaký je její vývoj (kumuly nebo divoké vertikální tvary-kovadliny), mají kumuly tmavé rovné základny. V případě přeháněk nebo tvorby rozsáhlejší oblačnosti pak sledujeme její rozpad – před západem slunce je jasno s pár chomáčky mraků nebo je stále zataženo a na hřebenech prší?
Protože je velmi pravděpodobné, že stejný průběh bude mít počasí i následující den, dva.
Typický je například denní chod počasí v letních měsících v Tatrách: V 7 hodin ráno je zcela jasno, v 9 hodin se začínají tvořit první chomáčky oblačnosti v okolí vrcholů, v 11h je oblačnost mohutná a zahaluje hřebeny i vrcholy, je velmi pravděpodobný i výskyt bouřek, večer se opět vyjasní. Časové okno pro pohyb ve vrcholových partiích se tak omezí na několik hodin.
Bez signálu uprostřed ledopádu
Zcela zásadní je predikce počasí během náročných treků nebo expedic do odlehlejších míst. Málo kdo s sebou nosí satelitní telefon s možností kontaktovat meteorologa (oblíbená je Alena Zárybnická). Naštěstí dnes existují i moderní alternativy, které umožňují zůstat v kontaktu i v těch nejodlehlejších oblastech. Například Garmin inReach, satelitní komunikátor, který nejenže poskytuje možnost odesílat a přijímat textové zprávy, ale v případě nouze umožňuje i okamžité vyhledání pomoci. Takové zařízení je neocenitelné, pokud se ocitneme mimo dosah mobilního signálu a potřebujeme komunikovat s rodinou nebo týmem.
I tak se při pohybu v odlehlých oblastech musíme spoléhat na vlastní zkušenosti, znalosti a úsudek. Základem by měly být již zmíněné znalosti lokálních zákonitostí. Jiné počasí očekáváme v létě na Kavkaze, jiné na treku v Ladaku a zcela jiné během lezení v Peru. Další nezbytností je barometrický výškoměr – ať už samostatný, nebo v hodinkách. Umožňuje nám sledovat tlakovou tendenci přepočtenou na hladinu moře, tedy změny tlaku bez ohledu na změny nadmořské výšky. Jednoduché pravidlo je pokles tlaku = zhoršení počasí, vzestup naopak znamená zlepšení počasí. Pokud například vidíme i doprovodný jev – nasunutí vysoké oblačnosti spojené s poklesem tlaku, je jasné, že se blíží teplá fronta a svůj program tomu musíme přizpůsobit. Naopak čekáme-li ve stanu na vrcholové okno a zaznamenáme vzestup tlaku spojený například s protrháváním oblačnosti, můžeme se připravovat na výstup. Vždy je potřeba pozorovat okolí, protože, i když zahajujeme výstup za svitu hvězd, okouzlí nás východ slunce, může se stát, že při sestupu nás na ledovci zastihne oblačnost a v mlze při silné difuzi se velmi těžko hledá cesta labyrintem trhlin. Když do této rovnice ještě přidáme odlehlost místa a nemožnost záchrany (např při pádu do trhliny a úrazu) měli bychom být při výstupu velmi opatrní a spíše defenzivní.
